3 (2)_edited.jpg

Ty nejlepší
výlety
v Česku.

Fláje – perla Krušných hor

Když jsem se před lety vydal z Litvínova do hloubi Krušných hor, nezastavil jsem se jako většina návštěvníků této oblasti v Klínech, ale pokračoval dál směrem na Český Jiřetín. Silnice mě přivedla k hrázi Flájské přehrady a já jako očarovaný zůstal přimrazený na místě. Tohle místo mě okamžitě dostalo svojí atmosférou, jakousi všudypřítomnou nostalgií, ostatně jako všechny lokality, odkud odešel běžný život. Obec, v níž žilo na 600 obyvatel, zůstala pod vodní hladinou vodního díla, budovaného v letech 1951-1963, jen kostel byl přestěhován do nedalekého Českého Jiřetína a zachován zůstal také jediný dům.



Vodní plocha (153 ha) není využívána k rekreaci, přehrada vznikla kvůli zásobování Mostecka a Teplicka pitnou vodou. Po většinu roku tady je úplný klid, jen v sezóně se turisté zastavují v informačním centru. Tady se dozvíme něco o zaniklých krušnohorských obcích, o využité vodní energie i zásobování vodou. Hráz je vysoká 56 m a dlouhá 416 m, sama o sobě je unikátem. Stavaři se při jejím budování v 60. letech potýkali s nedostatkem cementu, a tak byla postavena vůbec poprvé u nás hráz dutá. Nebyl to ovšem nijak riskantní projekt, Fláje našly svůj vzor v 73 m vysoké hrázi švýcarské přehrady Lucendro z roku 1947. Unikátní stavba byla zařazena mezi kulturní památky.



Po hrázi vede silnice III. třídy, dalo se po ní projet, dnes je pro dopravu zavřena, projít se tu můžeme pěšky a užít si výhled na přehradní jezero. Přijedeme-li od Klínů, můžeme pokračovat za přehradu směrem na Český Jiřetín a v klesání na vidlicovitém rozcestí se vrátit zpátky k hrázi. Kousek pod ní je parkoviště, odtud je to jen pár kroků k infocentru a příjemnému odpočinkovému altánu.



Přiznám se, že stejně jako přehrada mě fascinuje Flájský plavební kanál. Využíval vodu z Flájského potoka, od Flájí vedl do Českého Jiřetína a dále do saského Freiburgu. Více než 240 let se po něm plavilo dřevo, využíván byl i pro pohon továrny na lepenku nedaleko odtud, byl na něm vyt ořen umělý vodopád. První myšlenka na jeho zřízení se objevila již v roce 1535, ale nakonec byl zbudován až v letech 1624-1629, vždycky se to něčím zkomplikovalo. Podél kanál dnes vede pohodlná naučná stezka, sledující koryto kanálu, na několika místech již ovšem přerušené. Stezka míří k německé hranici, kde pokračuje do obce Claussnitz, dlouhá je 21,5km.

Ze stezky lze na několika místech odbočit, rozhodně bychom neměli vynechat návštěvu Českého Jiřetína. Půvabnou dominantou je dřevěný roubený kostel sv. Jana Křtitele z druhé poloviny 17. století, přenesený sem právě ze zaniklých Flájí. Poblíž je parkoviště, sloužící hlavně návštěvníkům ski areálu. Větší parkoviště je u silnice v obci, pár kroků od něj je příjemná hospůdka Na Staré poště. V Českém Jiřetíně můžeme obdivovat i několik hezkých typických dokladů krušnohorské hrázděné architektury. Příjemné je dobré autobusové spojení z Litvínova do Českého Jiřetína, zastávka je i u hráze Flájské přehrady. Do Jiřetína to máme pěšky asi 5,5 km, pokud necháme auto na parkovišti poblíž hráze a výlet naplánujeme jako okruh s návratem přes Horní Ves a Puklou skálu, pak absolvujeme nějakých 12 km.

Petr David



 




Autor článku Petr David je spoluautorem knihy Krušné hory známé i neznámé. Popisuje v ní spoustu podobných výletů. Pro více informací navštivte náš eshop, kde si můžete knihu zakoupit.





Nové články přímo do vašeho mailu?