Soukromý hrad Vildštejn: hradní duch i prázdná kasa

Hrad Vildštejn - jeden z nejstarších hradů v České republice ležící nedaleko Františkových lázní v Karlovarském kraji. I díky jeho stáří je opředen nejedním tajemstvím a pověstmi. Zda na hradě opravdu žijí strašidla, jsme zjišťovali od PR manažerky, Petry Hlinovské, která má se strašením na hradě vlastní zkušenosti. V druhé části rozhovoru jsme vyzpovídali jednatele, Jaroslava Bílka. Co vše stojí za obyčejnou opravou střechy a jak se zde starají o exponáty? Dočtete se v článku.

Dobrý den, Petro. K hradu Vildštejn se váže řada starodávných příběhů. Zažila jste někdy na hradě něco strašidelného?

Já si myslím, že mě zdejší duch navštívil v mé kanceláři. Cítila jsem průvan, otevřely se dveře, ale hlavně jde o ten pocit. Tyto pocity ale přišly, až když jsem si k hradu udělala větší vztah a začala zde trávit více času. Ze začátku jsem tady zvládla chodit sama po chodbách, i když třeba vypadl proud a ničeho jsem se nebála.

Mluvíte o duchovi v mužském rodě. Pokud se ale nepletu, tak mluvíme o jisté ženě. Jaký je tu tedy příběh?

Samozřejmě nevím, kdo tu straší. Je to jedno z nejstarších sídel u nás, čili životů tu skončilo určitě mnoho. S největší pravděpodobností se ale jedná o paní, která zde byla zazděná. Docela nedávno zde byly nalezeny lidské ostatky. Tedy nalezeny byly už podruhé. Poprvé byly objeveny již dávno při přestavbách hradu a byly uloženy do hliněné nádoby, která se našla v roce 1987. Stáří ostatků bylo zařazeno do 17. - 18. století. Podle průzkumů se jednalo asi o padesátiletou ženu, která byla tělesně postižená. I to v té době mohlo stačit k tomu, aby byla označena za čarodějnici, takže by byla upálena a celý rod by přišel o svou čest a majetek. Proto byla zazděna a tím celé toto nařknutí „vyšumělo“.

Zkoušeli jste na hradě provádět i nějaké magické obřady?

Ne, to radši ne. S duchem tu žijeme v klidu, necítíme z něj žádnou negativní energii, čili nemáme potřebu ho nějak pokoušet. Proběhlo ale vysvěcení hradu. Nejprve sklep, kde se právě zmiňované ostatky našly. Následně se světila kaple, kde jsou v dnešní době uložené, protože to je nejstarší část hradu. Jestli to něčemu pomohlo, to nevím. Vysvěcení proběhlo už dávno, ještě před otevřením hradu. Ale my zdejší energii vnímáme pozitivně. Potvrdili nám to i různí návštěvníci, kteří jsou k těmto energiím senzibilní. Samozřejmě je to někdy nepříjemné, když tu jsem sama a jako poslední odcházím temnými chodbami domů, ale očividně se nemám čeho bát.

Stáří hradu se kromě strašení projevilo i na jeho původním stavu. Až v roce 1999 hrad odkoupil Miroslav Pumr a po rozsáhlých opravách ho otevřel pro veřejnost. Dnes je majitelkou sídla jeho dcera, Zuzana Pumrová. O hrad se stará hlavně ona a její přítel, kterého jsme se zeptali na pár otázek.

Dobrý den, pane Bílku. Váš hrad je v soukromém vlastnictví. Jak je to třeba s opravami na hradě? Před chvílí jste zmiňoval, že plánujete opravit střechu. Co to obnáší?

To sami nevíme. (smích) My víme jen, že nám tu dlouhodobě zatéká. Letos v zimě jsme z půdy lopatami odhazovali sníh. Tu střechu je tu opravdu potřeba opravit, bohužel finance na to nejsou. Holt z prodaných knedlíků se to financovat nedá. Celkově nás mrzí, že stát rozlišuje soukromý a státní sektor v rámci památek. Není nám zcela jasné, proč se z daní nás všech financují jen ty státní, nemá to žádnou logiku.

A musí se dodržovat i nějaké další podmínky, aby byly opravy dobově udělané?

Samozřejmě se to musí všechno dělat pod dohledem památkářů. Na každou takovou práci je vydáno závazné stanovisko Národního památkového ústavu a podle toho se provádí daná rekonstrukce. Je doporučen nějaký postup, měly by to dělat společnosti, které mají nějakou zkušenost nebo odbornou způsobilost. Proto se dělá i stavebně-historický průzkum. Jedna jeho část je průzkum krovů, kde se do detailu zjistí jejich stav. Na jeho základě pak můžeme dále pracovat.

Plánujete půdu po opravě střechy i nějak využívat?

Určitě. Jedna z možností je rozšířit tam již stávající okruh, nebo tam vytvořit okruh úplně nový. Myslím, že to bude zajímavé jak pro odbornou veřejnost, tak i pro běžné návštěvníky. Ty krovy jsou dělané řemeslně. Z pár vzorků byla již provedena dendrochronologie, což je metoda na určení stáří dřeva. Tam se pohybujeme někde kolem 17. století, ale je i možné, že se najdou původní části krovů. Po opravě bychom tam chtěli vybudovat lávky a ochozy, aby i návštěvníci mohli bezpečně obdivovat tehdejší tesařskou práci. Tady na Chebsku máme i tzv. chebské krovy, což jsou jedny z nejstarších krovů v Evropě. Pochází asi ze 14.-15. století. I zdejší krovy by se tak daly přidat do tohoto okruhu unikátních chebských krovů.

Obecně musí být i velice náročná údržba takového hradu a všech zdejších exponátů.

Je to nikdy nekončící příběh. Teď jsme v takovém stavu, že víceméně jenom hasíme požáry, jak se říká. Bohužel nejsou finance na to, abychom se mohli pustit do větších projektů a rekonstrukcí.

Z jakých peněz v tuto chvíli čerpáte?

Z úspor, které máme, ale také jsem byl nucen začít i vedlejší činnost, kterou je stavařina. A z toho nějak žijeme. Stát na údržbu památek v tuto chvíli neposkytuje nic. Jenom na naší hradní hospodu jsme nedávno dostali aspoň nějakou kompenzaci. Pořád je to ale zanedbatelná částka a nedá se s tím pořádně nic dělat.

Hrad Vildštejn je významná památka na malebném místě a jistě stojí i za vaši návštěvu. Sami se tak můžete přesvědčit, zda na hradě opravdu straší a prohlédnou si při tom krásné hradní expozice včetně Hasičského muzea. Na našem instagramovém profilu probíhá do neděle 25.4.2021 soutěž o dvě noci na hradě se snídaní a slevou na další útratu, tak se nezapomeňte také zapojit.