I v listopadu můžeme na pěkný výlet

Listopad patří k jedněm z nejméně oblíbených měsícům v roce. Ze stromů opadá listí, den je kratší, že kratší skoro být nemůže, je sychravo, mlhy, padá studený déšť a sluníčko vykoukne opravdu jen málokdy. Přesto není dobré podlehnout podzimním depresím a volné chvíle trávit doma za pecí, ale právě těch několik pěkných dnů využít k výpravě za nějakým pěkným zážitkem ven. A že i v listopadu jich naše krásná země nabízí přehršel. Oblíbenými podzimními cíli bývají například v hlubokých lesích ukryté tajemné a mnoha pověstmi opředené hradní zříceniny připomínající naši dávnou minulost. Díky holým stromům máme mnohde možnost objevovat v jinak hustém porostu ukryté zbytky zdiva, či mnohé jinak schované detaily připomínající kdysi mohutná opevněná sídla. Nabízíme výběr několika z nich, o mnoha dalších si potom můžete přečíst v knize Hrady bez ohrady.



Ve skalách, na strmém ostrohu nad údolím říčky Kamenice nedaleko Semil se vypínají zbytky zdiva hradu Návarov, založeného někdy v polovině 14. století některým z příslušníků rodu Valdštejnů a zbořeného v roce 1645. Při návštěvě hradu si připomeňme, že v nedalekém hostinci pobýval v letech 1901-1916 spisovatel Vojtěch Dyk. Jistě nemusíme pochybovat, že zříceninu pravidelně navštěvoval.



Vysoko nad malebným hornickým městečkem Krupka ležícím na úpatí Krušných hor se ukrývají rozlehlé zbytky hradu Kyšperk, který tu stál prokazatelně již ve 14. století a zanikl po požáru v roce 1526. Při prohlídce rozsáhlých zbytků obvodové hradby, věžovité brány, torza obytné věže a suterénu paláce si vzpomeňme, že již ve zříceném hradu se tu v roce 1632 urputně bránili Sasové císařské armádě.



Nedaleko Přeštic na Plzeňsku na skalnatém hřebenu kopce Černý les stojí pozůstatky mohutného hradu Skála, existujícího podle Františka Palackého již ve 2. polovině 12. století. Tehdy na u nás architektonicky nezvyklém dvojhradu odolával obležení celých 11 měsíců kníže Soběslav II. Poté se stal hrad opuštěný počátkem 16. století cílem dobyvatelů ještě několikrát. V roce 1399 použilo útočící královské vojsko jako první na našem území obléhací dělo.



V romantickém členitém skalnatém terénu na zalesněném ostrohu nedaleko Telče se tyčí vysoká válcová věž, která spolu se zbytky paláce, bašty a hradeb připomíná, že od konce 13. století tu stával hrad Štamberk, zničený za husitských válek patrně v roce 1423. Pokud hrad navštívíme, můžeme se pokusit najít vstup do tajuplného hradního podzemí, ve kterém se podle pověsti ukrývá poklad v podobě obřího sudu výtečného moravského vína.



Jednu z našich nejmohutnějších hradních zřícenin najdeme v divoké skalnatém terénu vysoko nad levým břehem Moravy nedaleko Kopřivné na Šumpersku. Nový hrad byl založený kolem roku 1320 jako nevelké sídlo, které dal zásadně rozšířit mezi lety 1360-1375 markrabě Jan Jindřich. Důkladně opevněný hrad však nedlouho poté, v roce 1471, oblehlo a dobylo uherské vojsko krále Matyáše. Tehdy prý zoufalí obránci hradu pod vedením Jiřího Tunkla z Brníčka ustoupili až do velké válcové věže, kterou při vidině neodvratného konce sami vyhodili do povětří. Zbytky věže si dodnes spolu se zříceninami bran, bašt, horního hradu, hradeb, příkopů a valů můžeme při zvýšené opatrnosti prohlédnout.





Nové články přímo do vašeho mailu?